HALÓ, JSTE TU?
Luna se v sobotu spojí se Sluncem v Beranu (9 st.) a vyšlou společně signály, že začátek astrologického začátku roku je tu. V přírodě vidíme jarní vitální energii prvních rostlin, které se probraly a musí napnout mnoho sil, aby prorazily půdou ven. Obrovská síla se probouzí k životu a chce být demonstrována
.
Skoro všechny planety jsou nakumulovány kolem hranic empatických, sebeobětujících se a mírumilovných Ryb a ambiciózního Berana. Některé plynule přecházejí sem a tam (Merkur a Venuše). Slunce a Luna si už statečně nasadily vojenský kabátek a trénují svaly. Vládce Berana a tohoto novoluní, Mars stále v emočním Raku má odpor s čímkoliv bojovat a veškerá odhodlanost jím zatím jen probublává. Chiron také v Beranu (22 st) zase připomíná, že jak bolestivé je stát si sám za sebou. Vládce Ryb, Neptun je krok před vstupem do Berana. Potácíme se na rozmezí toho, jestli necháme situaci plavat nebo už konečně přitvrdíme a sdělíme upřímně světu, ŽE JSEM TU TAKÉ JÁ
.
Novoluní je tentokrát navíc poznamenáno zatměním Slunce. To vše ještě generuje napětí a může zvyšovat i strach a pochybnosti, jestli máme v sobě dostatek beraní odvahy? Obracíme se sami k době a ptáme se, kde je hranice mezi sobectvím a zdravým sebeprosazením? Kde je hranice mezi sebeobětováním se a drsným nastavením zdravých hranic? Kdy už je potřeba se o sebe začít starat a přestat se utápět v roli oběti? Kdy je třeba začít vyzbrojovat se a přestat s opíjením se iluzemi? Je náš dotírající strach zviditelnit se skutečně oprávněný? Je signálem k akci? Nebo jsme v něm zbytečně utopeni (Saturn v Rybách) a ochromeni? Jsme se svým strachem vůbec v kontaktu?
Ti, kteří mají v Beranu nějaké osobní planety teď nejlépe ví, o čem je řeč. Také ti, kteří mají planety na 9. stupni v Kozorohu, Vahách a Raku.
Starší generace vyrostla na výchově, že chtít něco pro sebe je špatné, ale rozervat se pro druhé je v pořádku. Mnozí z nás to máme v sobě stále hluboce zakořeněné. Zoufale ukazujeme na sobce kolem nás a kritizujeme jejich chování. Místo toho, abychom začali sami v sobě hledat odvahu a přestali ze sebe dělat oběti. Novoluní je výborná příležitost připomenout si, co je sobectví a co zdravá a vitální odvaha spojená se sebevědomým sebeprosazením sebe sama
.
TAKŽE SOBECTVÍ NEBO ODVAHA SEBE-PROSADIT?
OBOJÍ JE SPOJENÉ SE STRACHEM.
SOBECTVÍ je nadměrné sledování svého prospěchu na úkor druhých. Sobci svůj strach vytěsňují a hrají falešnou hru na hrdiny. Nestarají o pocity a potřeby druhých. Nehledí na dopad a na důsledky svého chování. Ujíždějí před svým strachem jako automobiloví závodníci, bez ohledu na mrtvoly za sebou. To je temná beraní stránka.
Skutečná ODVAHA SEBE PROSADIT je uvědomit si, z čeho mám strach a proč? To je prvním krokem k odvaze. Odvaha je také ochota se svým strachem pracovat. Neuhýbat před ním, nevyhýbat se mu, nelakovat si ho na růžovo. Důležité je vytáhnout ho z temnoty naše sklepa na světlo. Pojmenovat ho a vyhodnotit, jestli nás opravdu před něčím závažným chrání? Anebo nám už spíš v životě překáží a ochromuje nás? To je světlá beraní stránka
.
Psychosomaticky je tato energie spojena se zdravým a konstruktivním prosazením a nastavením hranic. Pokud to nedokážeme, kumuluje se v nás ohnivá energie. Spaluje nás a rve zevnitř a dokáže napáchat mnoho zdravotních problémů. Od migrény, svalová slabosti, bolesti čehokoliv, přes vyrážku na kůži, až po rakovinu. Záleží, v které životní oblasti působí a kolik této energie nás válcuje. Je to vždy signál, že nevěnujeme dostatek pozornosti své beraní energii, která se nedá zasunout někam do šuplíku a tam umlčet.
Přeji nám všem, až budeme zírat se zatajeným dechem a zvědavostí v sobotu v poledne na Slunce, uvědomme si, jaké emoce to v nás vyvolává. Naši předci by určitě cítili posvátný strach. Dopřejme si ho i my. A až se situace změní a Slunce se opět naplno rozzáří, vdechněme do sebe jeho vitalitu a energii. Třeba to v nás nastartuje dávku odvahy, kterou si teď potřebujeme pěstovat.
Daniela